Cesty jógy

Každý člověk je neopakovatelný jedinec a jeho cesta k poznání je také jedinečná. Proto existuje celá řada cest jógy, které se od sebe více či méně liší, všechny ale vedou ke společnému cíli - poznání pravého Já. Rozmanitost cest jógy odpovídá rozdílnému osobnostnímu zaměření člověka, zajímajícího se o duchovní cesty. Mezi hlavní směry patří:

Karmajóga – nezištná činnost bez ulpívání na výsledku. Je to cesta aktivity, která je vhodná pro dynamické osobnosti. Bude – li člověk vykonávat práci pro druhé bez touhy po odměně, může se stát očisťující a bude omezovat ego. Taková práce se musí provádět bez očekávání, bez touhy po odměně, ocenění a vděčnosti druhých. Povaha této práce je dobrovolná a nepřipoutávají nás výsledky. Úspěch, neúspěch, zisk a prohra mají pro nás stejné kvality. Přijímáme je a upevňujeme v sobě pozorovatele. V mysli přetrvává pocit povinnosti. Nesobecká činnost přispívá k vyčerpání naší karmy, čímž navrací člověka k jeho božské podstatě. Karma jóga není charitativní činnost. Jakýkoli záměr, i dobrý, je jen semínkem touhy. Ke konečnému cíli nás karmajóga nemůže dovést. Musíme ji doplnit přístupy bakhtijógy, cesty oddanosti a lásky.

Bhaktijóga – uctívání boha, je považována za vůbec nejstarší cestu jógy. Je to cesta lásky a oddanosti k Bohu. Někdy se považuje za cestu nejjednodušší. Její součástí je i mantrajóga. Hlavním problémem na této cestě jsou pochybnosti. Boha, nejvyšší princip, je třeba milovat a uctívat bezmezně a oddaně, tzn. nepochybovat o něm. Na druhou stranu ale nesmíme propadnout odevzdání se v tom smyslu, že přestaneme reálně uvažovat.

Bhaktijóga je duchovní cesta, na které se musíme naučit milovat sebe samé, všechny lidi i zvířata, celý vesmír, Boha. Bhaktové jsou milující, láskyplní a pokorní lidé.

Pro praxi bhaktijógy je důležité "poznat" Boha. Nejdříve se hledají projevy Boha v okolí, tzn. že si uvědomujeme vše kolem nás, poté zaměříme pozornost na sebe sama, snažíme se poznat sebe a vnitřně Boha zažít.

Džňánajóga – cesta intelektuálního poznání. Jedná se o filozofickou cestu, při které se snažíme sebepoznání docílit studiem, cvičením a praktickými zkušenostmi. Pochybováním a ptaním se na vše kolem nás, hledají džňánajógíni pravdu. Je to cesta rozumu a bývá považována za nejobtížnější cestu. V džňánajóze známe čtyři principy:

Vivéka - pravé rozlišování

Jde o správné rozlišení toho, co je skutečné (brahman) a co ne (vše ostatní). Rozlišování mezi trvalým a proměnlivým, částí a celkem, prostředkem a cílem, dobrým a příjemným apod.

Šatkasampatti - šest klenotů

Šama - kontrola mysli

Dama - kontrola smyslů

Uparati – zvnitřnění smyslů a mysli za všech okolností, rozlišení vědomí a mysli

Titikša - vytrvalost , snášení utrpení

Šraddha - víra, důvěra v učitele a písmo.

Samádhana - úsilí o dosažení cíle, schopnost soustředit se na jednu věc.

Mumukšatva - touha po sebepoznání, seberealizaci, osvícení. Snaha překonat ego a dosáhnout poznání pravého Já.

Vairágja – nezaujatost, nelpění, neočekávání .

Základní metodou džňánajógy je sebedotazování. V prvním stupni praxe nasloucháme slovům učitele a tím odstraňujeme nevědomost. Následně nad těmito slovy rozjímáme a odstraňujeme své pochybnosti. V dalším stupni se dostaneme do meditace a následně do samádhi.

Rádžajóga

Rádžajóga bývá označována za královskou cestu. Jejím předmětem je vlastní osobnost, je to práce na sama sobě. Podstatou její činnosti je ovládnout tělo a mysl. Na počátku stojí sebepřijetí a následování dharmy (povinnost). Tuto cestu popsal ve svém díle Jogasútra mudrc Patandžali, který ve 3. století př. n. l. sepsal sadu aforismů o józe, které známe pod názvem Jógasútra.

Patandžali ve svém díle stanovil osm částí jógy. Osmidílná stezka začíná etickými pravidly jama a nijama, třetí stupeň slouží k ovládnutí těla, čtvrtý k ovládnutí prány. První polovina se obrací navenek, druhá polovina se přenáší dovnitř.

Rádžajógu lze považovat za součást karmajógy s tím, že pozornost nezaměřujeme na druhé, ale na sebe. Součástí rádžajógy je hathajóga, která zahrnuje jen některé z osmi stupňů rádžajógy.

Rádžajóga je cesta, které vede k ovládnutí těla a mysli a k přijetí dharmy.